Vinný kámen vzniká ve víně reakcí silně disociované kyseliny vinné s draslíkem, jehož zdrojem jsou látky získané z půdy nebo disiřičitan draselný (pyrosiřičitan), používaný při výrobě vína jako konzervant.
Disociace je děj, při kterém dochází ke štěpení komplexů molekul nebo solí na menší molekuly nebo ionty.

Vinný kámen neboli hydrogenvinan draselný je draselná sůl kyseliny vinné přítomná ve víně, jejímž vysrážením vzniká krystalický zákal ve formě jemného sedimentu.
Vinný kámen se vysráží ve víně, když je vystaveno nižším teplotám. Na dně lahví tvoří drobné krystalky, někdy i velké shluky. Moderní teorie říká, že nemá vliv na chuť ani na vůni, ale může působit na estetický dojem z vína. Vlastnosti vína neovlivňuje a ve většině vinařských zemí ho nepovažují za závadu.

Je to krystalický zákal viditelný okem jako jemný sediment či větší krystalky. Jeho přítomnost kvalitu vína nesníží, ale některé vínomilce by mohl připravit o estetický zážitek ze sklenky vinného moku. Zejména u červených vín obsahují krystalky vinného kamene i barviva a v některých případech mají podobu jemného, avšak hustého, temně vínově zbarveného sedimentu, který může nezkušeného konzumenta lehce vyděsit. U červených vín se však tento sediment hromadí až během delšího období. Naproti tomu u bílých vín, která se často podávají chlazená, je výskyt drobných průsvitných krystalků podobající se skleněným střípkům, někdy nazývaných též vinné diamanty, mnohem častější. Naštěstí je lze jednoduše odstranit dekantováním.